Posledni dny v Tanzanii
Moshi
Po prijezdu se ubytovavame v hotelu Serena Inn, od ktereho je vyhled na Kilimanjaro. To se nam hned prvni den ukazuje v cele sve krase, ale foceni nechavame na jindy. To ovsem byla chyba, nebot po celou zbyvajici dobu pobytu bylo schovano v mracich :(. Dny jsme travili obchuzkou mesta, mistnich stanku se suvenyry a malbami Tingatinga.
Jeden den jsme si zaplatili vylet k vodopadu Materuni, ktery se nachazi u hranice parku Kilimanjara, tzn. za pekneho pocasi je na neho odtoud krasny vyhled. Mi ovsem to stesti nemeli, i presto ze jsem si vylet obednali az na 4 den pobytu, protoze jsme doufali, ze se pocasi vybere. I presto ze jsme na vylete Kilimanjaro nevideli, to byl pekny den. Na vylete jsme byli s pruvodci, ktere jsme pojmenovali Pat a Mat, podle toho jak pripravovali kavu na farme. Ukazali nam cely postup vyroby kavy od zrna az k piti asi takovym zpusobem, jak by to zvladly tyto televizni postavicky. Neuveritelne jsme se u toho bavili a vsem to vrele doporucujeme. :) Dale byl vylet velice poucny, nebot jsme se hodne dozvedeli o mistni prirode. Konecne vime jak vypada strom avokada, passions fruitu, guave a umime rozeznat kere kavy Robusta a Arabica. Neuveritelne bylo jak nas pruvodce i na velkou vzdalenost nasel v lese male chameleony. Mi jsme je nekdy nevideli ani z blizka. Po hodine chuze jsme se dostali k vodopadu Materuni, ktery je velky 120metru. A jak muzete videt na fotkach, je krasny.
V nedeli jsme se sli podivat do mistni katedraly na msi, pri ktere plny kostel lidi zpival a deti hrali na bubny. Bylo to prijemne nedelni rozptyleni. Ten samy den jsme se rozhodli dat Kilimanjaru jeste sanci a to takovou, ze se odsud nepresunem podle planu v pondeli, ale az v utery. Cekani se nam vyplatilo a hora se nam po tydnu ukazala az v utery rano. Delame nejake fotky, i kdyz je trochu v oparu a pak jdeme na stanoviste Shuttle bus smerujicim do Arushi.
Arusha
Cesta sem trvala asi hodinu tricet a vcelku byla prijemna. Nyni zde travime 6 den a mesto se nam jevi vcelku mile, i presto ze je neuveritelne chaoticke. Prvni den mame trochu problem najit nasi banku, ze ktere muzem vybirat penize, ale nakonec se nam to po trech hodinach dari. Oni totiz zamestnanci dane banky v jejich informacnich stancich sami nevedi, na ktere ulici se jejich pobocky s bankomaty nachazi. V meste je velky trh se suvenyry, na ktery by si mel clovek vyhradit cely den, nebot je zde kolem 200 stanku, kde se musi ale hodne smlouvat, nebot ceny jsou prehnane. Mi uz jsme ovsem ve smlouvani zbehli, tak tady nemame zadny problem, nebot uz vime, co za kolik maximalne zaplatime.V patek si delame soukromy vylet do 30km vzdalene vesnice Maserani, kde se nachazi par plazu, Masajske kulturni muzeum a velke handcraft centrum. Po asi 20 minutach snazeni se v Arushi stopnout Daladala se nam to dari a mi po 40minutach jizdy vystupujeme na prvni pohled ve velmi male a nicim zvlastni vesnici. Trochu nas to zarazi, ale po par krocich (coz je konec vesnice) narazime na dve moderni budovy, ve kterych se nachazi obchod se suvenyry pro turisty a v pravo je videt velice zasla cedule s napisem Snake park. Jdeme tedy tim smerem a po chvili uz platime studentske vstupne do parku. Stravili jsme zde prijemne dve a pul hodiny pozorovanim ruznych druhu hadu (mamba, cobra, python, ...), krokodylu, varana a maleho chameleona, ktereho Misa malem zaslapl, kdyz se jeho smerem rozbehl Nilsky krokodyl :) Dale zde maji sovy, supa, orla a kolem pobihajici nam neznamy druh velkych slepic. :) Jeste pred cestou zpet navstevujeme onen obchod a shodujeme se, ze ten kdo si tu neco za jejich ceny koupi, musi byt milionar.
Vcerejsi den jsme sli s pruvodcem Godfrydem k 7.5 km vzdalenemu vodopadu s pro nas neznamym jmenem. Cesta k nemu byla prijemna. Vedla vesnickami prevazne do kopce. Po asi trech hodinach jsme u reky, kde nas pruvodce musi jit s dokladem o zaplaceni vstupu ve vesnicce k vojakum. Po asi 15 minutach se vraci s jednim ozbrojencem a rika, ze mu mame dat uplatek. Mi ovsem nesouhlasime a ptame se proc, kdyz permit mame zaplaceny. Odpovedi se nedockame a jen sledujeme, jak se vojak svahilsky rozciluje. Mi rikame, ze pokud si s tim pruvodce nevi rady, tak vojakovi zaplatime z penez, co maji byt pro pruvodce. Ten ovsem nesouhlasi a vojak kupodivu taky ne. Mi uz jsme z toho docela nastvani a chceme vstupne zpet, ze k vodopadu nemusime. Ono prece jen ozbrojeny a nastvany vojak pusobi trochu hrozive. Nakonec ale odchazi a mi jdeme dale korytem reky k vodopadu. U neho travime 20 minut focenim a kochanim se jeho krasou. Cestou zpet k onomu mistu nas pruvodce presvedcuje o tom, at jdeme za tema vojakama, ale mi nesouhlasime a vydavame se cestou zpet do mesta. Pak nam jeste vysvetluje, ze se jedna o rozpor mezi vesnici, ve ktere se plati vstupne, a vojaky, kteri maji hlidat vodu, at ji lide neznecistuji. Tzn. vesnice vybira penize a nedeli se s vojaky :( Zbytek cesty az do hotelu je znovu klidny a mi si uzivame pohled jak na Mt. Meru, tak na mesto Arusha z kopcu. U hotelu platime domluvene penize Godfrydovi a loucime se. Vecer v hotelu jeste platime autobus na pondeli do Nairobi a unaveni po docela narocne ture nahoru a dolu usiname.
No a co budeme delat dnes? Zustalo nam jeste120 000Tsh, tak je pujdeme utratit. Zajdeme si asi na hodne dobre jidlo. :)
Náhledy fotografií ze složky Arusha a okoli