Afrika 2007

Na Zanzibar jsme pripluli do hlavniho mesta Stone Town pozde odpoledne (pluli jsme neco pres 4 hodiny), tudiz se nemelo smysl presouvat nekde dale. Najit ubytovani bylo skoro nemozne, nebot je zde zrovna mnoho turistu a ceny jdou do extremu. Po velkem bloudeni v ulickach tohoto mesta jsme se ubytovali za 25 dolaru na noc. Uz nemame chut se nikde prochazet, nebot jsme velmi unaveni po ceste. Druhy den stavame v 7 hodin a po snidani se vydavame smer daladala. Nasim cilem je vesnice Kizimkazim.

Kizimkazim

Do teto vesnice jsme zamirili pouze kvuli tomu, ze je to jedine misto na ostrove, kde je mozno spatrit delfiny. Vedeli jsme, ze ubytovani zde je drahe a tudiz jsme planovali, zde stravit max dve noci. Bohuzel jsme byli cenami trochu zaskoceni a po usmlouvani ceny (30dolaru) zustavame aspon jednu noc. Hned v hotelu domlouvame projizdku za delfiny dohromady i se snorchlovanim a je nam doporuceno, jet jeste ten den, nebot vedi, kde delfini prave jsou. Takze ve dve hodiny jsme jiz pripraveni a sedame na motorovy clun. Nadseni z tohoto vyletu velice rychle opada a mi zjistujeme, ze se spis jedna o hon na delfiny. Je pravda, ze delfiny jsme spatrili, ovsem jakmile spatri lod, nebo uslysi zvuk motoru, ihned prchaji. I presto, ze jsme zadali kapitana, aby zastavil nasi prosbu nerespektuje a honil se za nima jako divy. My nakonec tento hon ukoncujem tim, ze se chceme jit radsi potapet. Bohuzel to potapeni bylo jeste vetsim zklamanim. Byl zde kamen o velikosti tak pul metru a to bylo vse. Nebyli zde k videni ani zadne ryby a slibeny koral, zde vubec nebyl. Znechuceni z celeho vyletu jdeme za majitelem, ale bohuzel neuspejeme s zadnou stiznosti, tak si jdeme zpravit naladu prochazkou po okoli. Zde ovsem krome hotelu a plazi neni nic k videni a tak se vracime zpet. Po informaci v kolik je snidane jdeme spat. Rano stavame tak, at jsme prvni na snidani. A ono se nam to povedlo, nebyli zde totiz ani zamestnanci, natoz nejaka snidane. Nakonec zde cekame jeste vice jak hodinu. Jaksi nedodrzeli cas, ktery nam byl vcera recen. Hned po snidani dobalujeme veci a vydavame se do dalsi vesnice.

Jambijani

Jiz v daladala se na nas usmeje stesti a mi se setkavame s hochem jmenem Mosciuto. Ten nam nabizi ubytovani primo na plazi za rozumnou cenu. Po projiti ostatnich hotelu zjistujeme, ze to je vlastne nejlevnejsi moznost. On to sice jeste neni hotel, ale mozna jednou bude. Zde travime tri noci. Vzhledem k tomu, ze skoro cely den je odliv, dny travime prochazkami po plazi. Jeden den se jdeme potapet, ale to nestoji ani za zminku. Probihalo to podobne jako v KizimKazim. Jeden z veceru navstevujeme mistni plazovou restauraci, ve ktere se sviti ohnem uprostred restaurace a davame si zde vyborne ryby na ruzny zpusob. Spolecnost nam zde dela mistni domorodec a mi se bezvadne bavime. Cestou zpet zjistujeme, ze v mistnim plazovem baru, je party, tak zde usedame u ohne, popijime pivo, poslouchame muziku a pozorujeme hvezdy. Proste romantika :). Druhy den dostavame nabidku od Mosciuta, ze nam zde muzou udelat mistni speciality. Mi souhlasime a v 19:00 usedame u stolu, na kterem je: varena chobotnice v omacce, pecena ryba, chapati, ryze varena v kokosovem mlece, listovy spenat a kokosova omacka s bramborem. Bylo toho tolik, ze jsme to ani vse nesnedli. Jako dezert jsme dostali rozmixovany kokos v kokosovem mlece s cukrem. Bylo by to moc dobre, kdyby nas kamarad Mosciuto, tento dezert osladil a ne osolil. Byl to ovsem krasny zaver vecera, nebot jsme se vsichni tri krasne zasmali. Dalsi den jsme planovali presun do dalsi vesnice, ovsem ve Stone Town jsme plan zmenili.

Stone Town

Rozhodli jsme se, ze na ostrove uz neni co videt a kvuli plazim, se nam zde zustavat nechce. Jdeme si do jedne z mistnich kancelari kupovat listek. Vzhledem k tomu, ze jsme zde utratili hodne penez, nebot je zde vsechno hodne drahe, chceme jet nocni lodi, ktera je levnejsi. Spolecnost se kterou mame plout ve 22:00 vecer se jmenuje Mkunazini Shipping Enterprises. V mistnim informacnim centru se jeste ujistujeme, ze je tato firma v poradku. Jedina nevyhoda, kerou maji je, ze jsou pomale lode, ale to nam nevadi. Uklidneni se vydavame na prochazku mestem. Navstivili jsme zde jeste mistni muzeum, ze ktereho se dali udelat krasne fotky, zasli si na dobre jidlo a vydali se zpet do pristavu. Jiz v 18:00 sedime v pristavisti a cekame na nalodeni, ktere ma byt v 21:00. Bohuzel se nalodujeme az neco po pulnoci. Dale zjistujeme, ze prvni trida neni takova jakou jsme si ji predstavovali. Jsme oddeleni od ostatnich pouze drevenou prepazkou. Jeste s docela dobrou naladou po vypluti usiname. Noc neni nijak prijemna, nebot si nemuzem ani poradne lehnout, placou zde deti a mistni se bavi. V 6.30 rano se budime s domenkou, ze se nachazime v Dar es salaam. Ovsem po vystoupeni z lodi nas ceka sok, nebot se stale nachazime na Zanzibaru. Zjistujeme ze jsme noc stravili v kotvisti a nikdo nam nedal zadne informace. Zcela sokovani a nastvani se vydavame ke kancelari pro vraceni penez. Behem cesty ale Kaca kolabuje a upada na zem. Ja ji specham na pomoc. Bohuzel jsem z celeho davu jediny. Po par minutach stravenych uprostred cesty, se presouvame k budove, cistime rany a po odpocinku se vydavame zase smer kancelar. Zde dostavame sve penize zpet a nastvani se vydavame koupit listek na prvni rychlou lod. Jen at uz jsme z toho zatraceneho ostrova pryc. Ve dvanact hodin uz vysedame z lodi v meste Dar es salaam. Kaci uz je ted lepe, ale boule, kterou vidite na fotce, zustava jeste cely den. Vzhledem k tomu, ze Kaci nebylo zle ani na lodi, nejdeme do nemocnice. Ted uz je druhy den a zustava pouze rana na hlave. Boule je pryc a vse uz je v poradku. Oba si oddychujeme a tesime se na dalsi cestovani. Ted uz ale nekde do vnitrozemi. Plazi uz mame dost :)